Demokracie

Zprávy,které přináším, vás asi moc nepotěší. Jedna je špatná a 
ta druhá ještě o něco horší. Lék na řešení naší dnešní zapeklité společenské situace jsem zatím nenašel, odhalil jsem ale její příčinu. Tou je bezesporu náš současný, všeobecně vychvalovaný politický systém, zvaný demokracie. Ovládají ho totiž, ostatně jako vše v našem životě, Murphyho zákony. Ten, který má nejzásadnější vliv na fungování, či lépe řečeno nefungování demokracie, zní takto: "Blbci mají vždycky většinu". Současně tím vysvětluje, proč selhávají snahy o její různá vylepšení. Ať už se jedná o demokracii pravicově národní, středově liberální, levicově sociální, církvi oddanou křesťanskou lidovou, všechno marné. Učinit demokracii dlouhodobě životaschopnou, navíc ke spokojenosti a prospěchu všech, se prostě nedaří. 

Přiznávám, že to není jen z mé hlavy. Byli si toho vědomi už Římané, a proto svoji poměrně krátkou, dvě stě let trvající demokracii moudře vyměnili za císařství. To samé učinili Francouzi o necelé dva tisíce let později. Ti už ovšem k procitnutí potřebovali mnohem méně času. Já sám, poučen dějinami, jsem úvahy o případné rodinné demokracii opustil hned po svatbě, a to s kladným výsledkem. S manželkou žijeme již přes čtyřicet let v harmonickém vztahu, nenarušovaném demokratickými excesy. Tím, že ochotně přijala mnou jí vykázané místo v rodinné hierarchii, mě ušetřila riskantních experimentů s výměnou partnerek. neboť podle jiného Murphyho zákona každá změna vede vždy k ještě hrošímu. Naopak já jsem své potomky z pozice rodinného diktátora velkoryse zbavil břemene těžkých životních a všech dalších rozhodnutí. Totéž platí i pro vedoucí bachyni. Na schopnostech a správných instinktech výjimečných jedinců závisí životy ostatních, nikoli na kolektivním rozhodování. V přírodě je zhola nemožné, aby třeba charakterově anebo jinak hendikepovaný živočich dosáhl mezi ostatními dominantního postavení na základě demokratické volby. Absence demokracie se mi proto jeví tím rozhodujícím faktorem pro úspěšné přežití. Zdravý rozum mi navíc říká, že co nefunguje v přírodě, nemůže se osvědčit ani mezi lidmi. 

Pro úplnost připomínám, že v roce 399 před naším letopočtem athénský lidový soud za kritiku demokracie odsoudil Sokrata k trestu smrti, a to pomocí jedu. Je pozoruhodné, jak si tento prastarý antický demokratický zvyk otrávit mudrce, a ne jenom je, úspěšně osvojili naši současní politici. Určitě nejsem jediný, kdo se už cítí být jejich jednáním dočista otráven. Doufám jen, že s Boží pomocí nedopadnu podobně jako Sokrates. Ke všemu ještě bezvýhradně souhlasím i s jeho názorem, že lidé chybují hlavně proto, že nedovednou správně užívat svůj rozum, a že jednají podle domněnek jiných, místo aby se snažili sami poznávat. 

Přátelé, upřímně vám radím: "Pokud chcete přežít, vezměte rozum do hrsti a rázně skoncujte s jakoukoli formou demokracie!". Pro začátek alespoň ve své rodině.